Kladivo na čarodějnice? Velké Losiny
Nejdříve si trošku osvěžíme paměť a to krátkým úryvkem z knihy Václava Kaplického, Kladivo na čarodějnice. To proto, abychom si připomněli, jak to všechno začalo.
Úryvek z knihy Kladivo na čarodějnice
Ach, důstojný pane! Já za nic nemohu. Groerce z Vernířovic nedojí kráva. Stará Davidka jí poradila, aby jí na kousku chleba dala posvěcenou hostii.." "Mlč!" zvolal farář pln odporu. Vymanil se rychle z žebraččina objetí. Nejdřív šel uložit posvěcenou hostii do kalicha. Potom v zamyšlení dvakrát přešel dlouhými kroky sakristii. Čelo měl zkrabatělé, úzké rty sevřené. Tkadlec stál jako struna, babka ustrašeně otáčela hlavou po knězi. Kluk ministrantský, který všechno spískal, shazoval ze sebe komži a upaloval ven, aby lidem před kostelem pověděl, co se stalo. Farář se konečně zastavil před kostelním otcem. "Přiveď hned rychtáře Axmanna!" Stařec vyšel, aby vykonal farářův rozkaz. Kněz pak vzal kus papíru a začal rychle na něm psát olůvkem. Jeden lístek adresoval děkanu Lautnerovi do Šumperka: "Stala se tu hrozná věc. Prosím, abyste bezodkladně přijel do Sobotína," napsal. Druhý lístek byl určen losinskému zámeckému hejtmanovi, panu Adamu Vinařskému z Křížova. Stálo na něm: "Zadržel jsem ženu velmi podezřelou z čarodějnictví. Prosím o instrukce."
Žebračka mluvila jen o nedojivé krávě, čarodějnictví si farář Schmidt ve své horlivosti přidal. Byl jedním z těch, kdo za každým rohem viděli ďábla a považovali za bohulibé dílo svádět s ním boj. Do sakristie vešel sobotínský rychtář Jan Axmann.
"Opatři hned dva posly!" spustil na něj farář. "Tato žena je patrně čarodějnicí. A není sama!"
Rychtář byl muž rozvážný. Všechny ženské jsou tak trochu ve spojení s čertem, myslíl si, ale co o tom může vědět pan farář Schmidt, jehož hospodyně je jako Škaredá středa. A že by Schuchovka čarovala? Zná ji léta. Kdyby uměla čarovat, sotva by chodila s žebráckou mošnou. "Co stojíš jako sloup?" obořil se na něj farář. "Jdi, nesmíme ztratit ani minutu!" V sakristii sobotínského kostela bylo poprvé vysloveno strašné slovo čarodějnice. V několika minutách se pak ozývalo i před kostelem a mezi hroby nebožtíků. A brzy se rozléhalo po celém Sobotíně a po celém žerotínském panství. A tehdy nebylo slova hroznějšího.
Z knihy V. Kaplický, Kladivo na čarodějnice, Druhá kapitola Žebračka z Vernířovic, Čs. spisovatel, poprvé vydáno v roce 1963
foto: autorka článku Pomník obětem čarodějnických procesů
V lázeňském parku ve Velkých Losinách najdete pomník obětem čarodějnických procesů. U kostela Sv. Vavřince v Sobotíně, kde to všechno začalo a kde byla v roce 1678 žebračka Schuchová obviněna z krádeže hostie, je pamětní deska k uctění obětí čarodějnických procesů.
Autor fotografie Jan Pešula, zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Carod%C4%9Bjnick%C3%A9_procesy
Zlá léta
Velké čarodějnické procesy, které začaly na zámku ve Velkých Losinách v roce 1678 byly definitivně zastaveny až císařským nařízením z roku 1692. Císařský laický inkvizitor Heinrich Franz Boblig von Edelstadt má na svědomí více než sto upálených.
Většina z nás zná tyto čarodějnické procesy z knihy Václava Kaplického anebo ze stejnojmenného filmu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice. Nejznámější obětí čarodějnických procesů se stal kněz Kryštof Alois Lautner.
Velké Losiny
Pokud zavítáte do Velkých Losin, máte se na co těšit, jsou to termální lázně, proslulé svojí sirnou vodou. A právě za tou vodou do Losin jezdívám. Nejvýznamnějším léčebným prvkem zdejší sirné vody je hydrogensulfid HS- v množství 4,507 mg/l, což řadí sirné vody v Termálních lázních mezi nejkvalitnější v České republice. Ať je však důvod vaší návštěvy jakýkoliv, pravděpodobně se vám nestane, že byste v kraji, tak neblaze proslulém čarodějnickými procesy, zůstali touto smutnou historií nedotčeni. Při procházce lázeňským parkem zcela jistě přijdete dříve či později k pomníku čarodějnických procesů a možná, i trochu překvapeni, se budete pročítat jmény obětí. Právě stojíte na místě, kterému se říkávalo Hexen Platz - Čarodějnická planina a kde byly procesy vykonávány.
Proč právě v této oblasti ?
Možná si položíte tuto otázku. A začnete se zajímat. A to je právě dobře. Určitě vám něco povypráví na zámku, kam se zřejmě půjdete podívat. Něco se dozvíte v muzeu. Proto ode mne jen telegraficky. Časově je to období po Bílé hoře, koncem 16. století a na začátku 17. století se spousta zdejších obyvatel přiklání k luteránství, tedy k luteránské víře. Co víc, je to oblast, která se opakovaně bouří proti šlechtě a dochází k povstáním.
Velké Losiny a Šumperk
Zatímco panství a zámek ve Velkých Losinách patřil v té době pánům ze Žerotína, v sousedním Šumperku jsme již na bývalém panství Linchtenštejnů. Čarodějnické procesy tu nebyly konány v takové míře jako na panství Žerotínů, kde tou dobou vládla hraběnka z Galle, rozená Žerotínová za své synovce. František Antonín Maxmilián ani Jan Jáchym - oba Žerotínové, nebyli dosud plnoletí. Katolicky přísně orientovaná hraběnka, snad opravdu vystrašená zprávou o čarodějnici na losinském panství, povolává inkvizitora, kterým je Heinrich Franz Boblig von Edelstadt. Nedostudovaný právník a demagogický inkvizitor se ujme díla. Nechá sestavit inkviziční tribunál. Tak se Maryna Schuchová, Dorota Groerová a Dorota Davidová ocitají ve vězení. Co následovalo se můžeme domýšlet - výslechy, mučení, týrání. Ženy po takových útrapách pak doznávaly vše, co se po nich chtělo, udávaly další ženy a Boblig rozhazoval sítě dál. Míří do vrstev majetných a v jeho sítích se ocitá i manželka majitele papírny Gotterlicha. Po několika letech mučení nechává upálit šumperského děkana Lautnera.
Geschaderův dům v Šumperku
Měšťanský dům, který určitě nepřehlédnete, stojí v centru Šumperka. Je to velmi pěkná klasicistní stavba. Neví se jistě, zda původně patřil dominikánskému klášteru či nikoliv, ale jisté je, že je již ze soukromých rukou koupil Valentin Peschke, výrobce textilie, nazývané trip. Byl otcem Heinricha Peschkeho. A kvůli posledně jmenovanému, zejména kvůli němu a jeho obvinění v čarodějnickém procesu, je dobré tento dům při návštěvě Šumperka neminout. Budova je chráněna zákonem jako kulturní památka České republiky.
zdroj: www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/expozice-carodejnicke-procesy.html
V době, o které si vyprávíme, žil zde Heinrich Peschke s manželkou Marií. Heinrich znal tajemství výroby tripu, (polosamet), která byla snad jediná svého druhu v celé Evropě. Díky tomu časem zbohatl. V 70tých letech 17. století se stal městským rychtářem. Jeho zbohatnutí byl zřejmě hlavní důvod, proč byl obviněn společně se svojí manželkou z čarodějnictví. Byl trýzněn, mučen a vězněn plných 11 let. Přesto se nikdy nepřiznal. Ve vězení nakonec i zemřel. Osud jeho manželky Marie byl také zoufalý. Byla mučena a po té popravena. Mnohem více byste se měli dozvědět právě v Geschaderově domě. Dnes je to Dům evropského setkávání a je v něm umístěna stálá expozice - samozřejmě o čarodějnických procesech. Vše je pochopitelně umocněno tím, že se budete nacházet přímo na místě této dávné tragédie. Dospělí zaplatí za vstup 30 Kč, děti od 10-20 Kč. Potom dostanete do rukou průvodcovský systém quide, ze kterého se dozvíte daleko více informací. Odhadovaná doba prohlídky je něco přes půl hodiny.
Pokud máte zájem dozvědět se ještě více o čarodějnických procesech, mám pro vás dobrou zprávu.
O skutečném průběhu čarodějnických procesů hovořili v Historii.cz odborníci - etnoložka Lydie Petráňová z Etnologického ústavu Akademie věd ČR, historik Jiří Mikulec z Historického ústavu Akademie věd ČR a historik Drahomír Polách. Ptala se historička a moderátorka pořadu Marie Koldinská a vy se můžete začíst do velmi zajímavé diskuze přímo zde www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1242095-kladivo-na-carodejnice
Pro Café Push-Up Marika Korcová
autorka prvního obrázku M. Korcová, autor obrázku - pomníku Jan Pešula, další obrázek zdroj: www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/expozice-carodejnicke-procesy.html